Automatické mlýny - nové sídlo Gočárovy galerie

AUTOMATICKÉ MLÝNY – NOVÉ SÍDLO GOČÁROVY GALERIE

Východočeská galerie v Pardubicích začala psát novou etapu své historie

„Od vzniku Východočeské galerie v roce 1953 se jedná o největší impulz pro její rozvoj a naprosto přelomový okamžik v jejím fungování, “ řekl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek.

Stručně z historie Automatických mlýnů

Budovu s průčelími z červených a šedých neomítaných cihel ve stylu geometrické moderny stojící na břehu řeky Chrudimky navrhl jako své rané dílo architekt Josef Gočár (1880–1945) v letech 1910–1911. V červnu 1919 mlýn vyhořel a jeho obnova byla opět zadána Josefu Gočárovi. V roce 1922 během přestavby byla navýšena mlýnice, přistavěna vodárenská věž a přibyla budova obilných sil spojená s původní stavbou elegantním obloukem. Mlýn přestal sloužit svému účelu v roce 2012
a následně se hledalo nové využití budov, které byly krátce poté, roku 2014, prohlášeny za národní kulturní památku. V roce 2016 odkoupili areál manželé Smetanovi se záměrem využít historický objekt zejména ke kulturním účelům. Pardubický kraj zakoupil hlavní budovu bývalých Winternitzových mlýnů od architekta Lukáše Smetany v roce 2018. Přestavba této nejcennější budovy areálu na budoucí Gočárovu galerii začala 19. května roku 2020.

 foto: Michal Kudláček, Gočárova galerie

Sledujte společně s námi proměnu této výjimečné stavby a těšte se na nové sídlo Gočárovy galerie.

Nové sídlo pro krajskou galerii řešil Pardubický kraj spolu s vládou již krátce po vzniku krajů, po roce 2000. Zprvu bylo uvažováno o stavbě nové moderní budovy, na níž tehdejší vláda přislíbila uvolnit 250 milionů korun. Z těchto plánů nakonec sešlo a opět se o celé záležitosti začalo znovu jednat v souvislosti s obnovou pardubického zámku, sídla Východočeského muzea, které potřebuje pro své bohaté kulturní aktivity
a výstavní činnost prostory, které v současnosti využívá také galerie. V poradní architektonické skupině Romana Línka se zrodila myšlenka využít pro galerii hlavní budovu Winternitzových automatických mlýnů. Areál v té době vlastnili manželé Smetanovi.

Cesta k projektu nové galerie byla poměrně složitá. Pardubický kraj nemohl investovat do cizího majetku a majitelům se nejprve nechtělo hlavní budovu prodat, preferovali dlouhodobý pronájem. „Nakonec jsme se přece jen dohodli a zastupitelstvo kraje odsouhlasilo nákup s tím, že kraj bude postupovat podle základního projektu, který pro původního majitele zpracoval architekt Petr Všetečka a na kterém se konzultačně podílel i architekt Josef Pleskot. Určitě je dobře, že Petr Všetečka uspěl i ve veřejné soutěži vyhlášené Pardubickým krajem na dokumentaci pro provedení stavby, “ zrekapituloval jednotlivé etapy Roman Línek.

Dvě z budov Automatických mlýnů byly několik let předtím prohlášeny za národní kulturní památku, takže bylo možné na rekonstrukci zažádat o evropské dotace. Klíčovým momentem bylo jednání krajského zastupitelstva v dubnu 2018. Tehdy byl schválen odkup hlavní budovy mlýnů pro galerii a celý záměr tak dostal zelenou.

Podobu krajské galerie odpovídající potřebám 21. století vyprojektoval ateliér TRANSAT architekti ve složení Petr Všetečka, Robert Václavík, Tereza Novotná, Karel Menšík a Kajetán Všetečka. Ateliér stojí například za nedávno otevřeným památníkem Tomáše Bati ve Zlíně a dalšími mimořádnými rekonstrukcemi. V minulých letech za ně byl Petr Všetečka nominován na cenu Architekt roku. „Gočárův mlýn je jako obilné zrno: jádro chrání tvrdá slupka. Otázka, jak vložit do budovy nový obsah a přitom ji nerozmělnit, nás provázela minulá tři léta, kdy jsme na projektu její obnovy pracovali, “ komentoval tuto práci Petr Všetečka a pokračoval: „Přijali jsme její monumentální hru horizontál a vertikál, ve které se protínala architektonická kompozice s mlynářskou technologií. Podpořili jsme její vnitřní gradaci směrem vzhůru, což má dát galerii rozlet. Navrhli jsme šetrné technologie zabezpečení, vnitřního klimatu i osvětlení pro 21. století v budově, která je zároveň významnou památkou. Snažili jsme se neporušit pravdu materiálů, typickou pro industriální stavby i zrod české moderny. Snad bude dům silnou galerií, jako byl silným mlýnem.“

Krajská galerie se v posledních letech díky podpoře zřizovatele zaměřila na získání zásadních uměleckých děl české výtvarné scény z druhé poloviny 20. století s cílem připravit v nových výstavních prostorech atraktivní expozice.

Stavba jako exponát

„Je to jedna z největších investic Pardubického kraje, navíc na budově, která je národní kulturní památkou. Proto tady celou dobu spolupracujeme s památkáři. Výhodou je, že autorský dozor vykonává autor projektu architekt Petr Všetečka, který má s památkami velké zkušenosti, “ uvedl náměstek hejtmana pro investice a kulturu Roman Línek. „Jsme si vědomi toho, že výtvarné exponáty nebudou jen na stěnách a v prostorách galerie, ale tím největším exponátem bude budova samotná, “ dodal Línek.

Zakázku získala Společnost pro obnovu automatických mlýnů v Pardubicích – sdružení společností Metrostav a.s. a Chládek a Tintěra Pardubice a.s., která stavbu zahájila 19. května 2020.

„Začalo se tím, že pracovníci dodavatelských firem museli šetrně demontovat zachované prvky mlynářské technologie, například shozy na mouku, vysévací stroj, korečkové elevátory, části stabilního hasicího zařízení, motor transmise a další. Byla pořízena přesná dokumentace tak, abychom na konci stavby mohli vybrané prvky opět namontovat jako stálé exponáty budoucí galerie, “ popsal začátky stavby architekt Petr Všetečka.

Nepůvodní přístavby a vestavby mizí

Záměrem investora je očistit hlavní budovu od všech nepůvodních přístaveb, vestaveb a přístřešků. Práce proto pokračují také bouráním a demontážemi. „Rozhodli jsme se zachovat původní okna, která byla demontována a odvezena na repase. Stejně tak využijeme i původní schodišťové stupně z přístavby, které se vrátí dovnitř budovy. Všichni se těšíme, až se ze sevření přístaveb vyloupne čistá gočárovská budova s členitou fasádou a přechodem k silu, který evokuje v té tobě populární objev pozůstatků Ištařiny brány ve starověkém Babylonu“ konstatoval Línek.

Východočeská galerie v Pardubicích ponese jméno po architektovi Josefu Gočárovi

Na konci roku 2022 oslaví Východočeská galerie v Pardubicích 70 let své existence
a do nového roku 2023 vstoupí s novým názvem Gočárova galerie.

Léto 2023 je cílovým datem

„Celkové výdaje projektu činí aktuálně 399 milionů korun. Z evropských fondů máme nyní přislíbeno 127,7 milionů, dalších téměř 7,5 milionů máme zajištěno z národních veřejných zdrojů. Samotná stavba bude ukončena do srpna 2022 a poté bude probíhat instalace vnitřního vybavení, AT techniky, akustických prvků a v neposlední řadě realizace expozic. S otevřením galerie pro veřejnost počítáme v polovině roku 2023“  uzavřel plány kraje Línek.

Podrobnější informace k reliktům:
Elektromotor s čerpadlem
Elektromotor
Transmise
Trychtýř s transportním potrubím
Dřevěný shoz na mouku
Sprinklerové poplachové zařízení s příslušenstvím
Vysévač